Fytoterapie

Jako fytoterapie (z řeckých slov fyton, tj. rostlina,        a therapeuein, tj. pečovat, léčit) je označována činnost, v minulosti známá též jako bylinkářství, při které jsou k léčbě člověka využívány léčivé rostliny, byliny, apod. Na rozdíl od lidového bylinkářství je čínská fytoterapie, podobně jako ostatní součásti čínské medicíny, založena na taoistických kategoriích jin a jang a podporování jejich dynamické rovnováhy v lidském organismu.

Čínská fytoterapie málokdy využívá jednu bylinu samostatně. Naopak kombinuje léčivky podle jejich vlastností tak, aby byl umocněn žádoucí účinek.

U každé byliny je rozeznávána povaha, která může být vyrovnaná, ale také horká nebo teplá. Obdobně se rozeznávají byliny chladné a svěží. V čínské fytoterapii se pracuje s pěti základními chutěmi, kterými jsou jangové (sladká a pálivá) a jinové (slaná, kyselá a hořká). Sladká chuť posiluje, vyživuje a harmonizuje, tiší bolesti. Pálivá rozptyluje, podporuje oběh energie i krve. Slaná změkčuje tvrdé, zvlhčuje a podporuje sestup dolů. Kyselá svírá, stahuje a zbržďuje a hořká vysušuje vlhkost, rozptyluje oheň a konsoliduje jin.

Každá chuť je přiřazena jednomu z pěti živlů – zemi, kovu, vodě, dřevu a ohni. Každá bylina však také má svůj směr působení navenek, dovnitř, nahoru či dolů i další účinky. Všechny vlastnosti pak dohromady vytvářejí profil jednotlivé byliny, kterým se řídí její užívání. Svými účinky může směs bylin ovlivňovat jednotlivé orgány,  jejich funkce i průtok energie jednotlivými meridiány a přispívat tak nejen k odstranění patologií, ale i k harmonizaci celku.

V současné době se v praxi velmi často užívají hotové bylinné směsi zaměřené na konkrétní zdravotní problém, které jsou vyráběny ve formě pilulek (wan), prášku (san), odvaru (tang) nebo koncentrovaných tablet (pian).